Tato námi nabízená skořice byla akreditovaně testována na obsah kumarinu (~12mg/kg), a tak u nás máte jistotu, že nakupujete skutečně kvalitní pravou skořici s pouze stopovým množstvím kumarinu, která není pančována klasickou "skořicí" cassia. Běžně prodávaná "skořice" cassia obvykle obsahuje až 2000-8000mg kumarinu /kg.
Pokud pravá skořice vůbec nepálí, není sladká a pronikavě voňavá, tak už z ní cinnamaldehyd vyprchal, tedy už je stará nebo byla špatně namleta. Pálivosti pokrmů se však obávat nemusíte, pálivost se projevuje spíš při přímém ochutnání většího množství skořice. Námi mletá pravá skořice "Cejlonka" má až 3x vyšší obsah cinnamaldehydu, než běžná skořice:
V Ceské republice mletá cejlonská (pravá) skořice 100%
Skladování: pro zachování vysoké kvality mleté skořice doporučujeme skladování v našem vakuovém sáčku při pokojové teplotě, mimo sluneční záření. Sáček mějte dobře uzavřený, je vhodné jej ještě umístit do uzavřené sklenice (čím menší, tím lepší), aby se silice a aroma nemohly ztrácet do volného prostoru.
Země původu: Srí Lanka
Skořice je známa již od dob Starověkého Egypta a později Starověkého Řecka. Byla tak ceněna, že byla obětována jako dar králům a bohům. Je nutno rozlišovat pravou skořici, která byla ve starověku používána (tj. cejlonská skořice Cinnamomum verum/zeylanicum), a nepravou “skořici” (to, co běžně kupujete a používáte jako skořici, tj. “cassia”, skořice čínská Cinnamomum cassia). Rozdílů těchto dvou koření je mnoho: cassia, kterou obvykle používáte, zatěžuje ledviny a játra alkaloidem kumarinem, kterého obsahuje významné množství. A tak, když se lidé snaží léčit běžnou skořicí, mohou si přivodit další potíže. Oproti čínskému stromu cassia, pravá skořice Cinnamomum verum/zeylanicum ze Srí Lanky (do roku 1972 nazývána Cejlon) obsahuje kumarinu pouze malé množství, až 400x méně, a proto je cejlonská skořice tou správnou volbou. Cassia a cejlonská skořice jsou vedle obsahu kumarinu jasně rozeznatelné barvou, tvrdostí a zejména chutí a vuní, která je u cejlonské skořice přímo božská, značně odlišná od cassie, kterou znáte ze supermarketu. Cassia je mnohem tmavší, tvrdší a hrubší. Výrazným rozdílem je také způsob sklizně, který se odráží v charakteru skořicových vřeten – zatímco z čínského stromu se používá celá kůra, z pravého skořicovníku je nejprve nutno důkladně oškrabat vrchní část kůry a následně se sklízí jen tenoučká vnitřní, zlatavá vrstva kůry, z které se balí jednotlivá vřetena, podobně jako když se balí doutníky z tabákových listů.
Skořice je vhodná snad do všech druhů sladkých pokrmů – do snídaňových cereálií, jogurtu, pečiva, bábovek, koláčů, muffinů, ovoce a sladkých nápojů je velmi chutná. Jablka a skořice jsou jako ořechy a med – výborně se k sobě hodí. Tedy kdykoliv pečete s jablky, nezapomeňte, vedle hrozinek, přidat i poctivou dávku skořice. Vůně je nepopsatelná. Podobnou výtečnou kombinací jsou švestky se skořicí. V naší rodině je velmi oblíbenou svačinou medem slazený tvaroh se švestkami posypanými mletou skořicí, a po obědech máme rádi kávu se skořicovým cukrem. Skořice se často pije ve formě skořicového čaje, věnujte mu pozornost! V Rusku je dlouhodobě velice populární skořicová vodka. Obdobně se skořice přidává do whiskey. V neposlední řadě doporučujeme mletý kořen horské orchideje známý z čajoven, Sahleb, který si bez skořice nelze představit; je to výborný energetický nápoj (velmi sladký), mletý kořen Sahleb lze koupit v obchodech s arabským zbožím. Skořice se používá i ve slaných jídlech, hlavně s česnekem; na Středním Východě je populární přísadou do jídel z kuřete, jehněčího a ryb. Díky svým antibakteriálním účinkům dodává těmto jídům mimo chuti i výrazně vyšší odolnost vůči mikrobům, tudíž déle vydrží. Máte-li rádi žvýkačky, doporučujeme si do ůst dát se žvýkačkou i úlomek skořice.